Jak se žilo na konci roku před dvěma staletími?

V Clam-Gallasově paláci je od 15. listopadu do 21. ledna k vidění výstava Pražské rokoko, která nabízí ucelený pohled na život v hlavním městě konce 18. století. Výstavu pořádají Archiv hlavního města Prahy a Muzeum hlavního města Prahy. Výstava Pražské rokoko nás zavede do Prahy přibližně let 1741–1791, do období rozkvětu rokokového stylu, ale zároveň i období rozvíjejícího se osvícenství, racionalismu a nástupu antických reminiscencí v umění. Hraniční data jsou určena nástupem Marie Terezie na trůn a pražskou korunovací Leopolda II. Exponáty z muzeí, galerií a knihoven Základ expozice tvoří předměty každodenního života, nábytek, ošacení, drobné předměty denní potřeby, obrazy, plastiky, grafické listy, knihy a další exponáty ze sbírek a fondů obou pořádajících institucí. Pozoruhodné sbírkové předměty zapůjčily též další paměťové instituce jako Uměleckoprůmyslové muzeum, Národní galerie, Národní muzeum, Strahovská knihovna nebo Archiv Pražského hradu i významné soukromé sbírky. Město pod ranami osudu V době hravých a zdobných interiérů se však zásadně změnil životní styl obyvatel města. Tereziánské a josefinské reformy uvolnily celkové poměry, přinesly změny náboženských, sociálních, hospodářských, demografických a kulturních poměrů, k životu se v té době začal probouzet národní život, rozvinuly se i vzdělanost a věda. Důležitým mezníkem v dějinách Prahy se stal rok 1784, kdy byla spojena čtyři dosud samostatná pražská města pod jeden magistrát. Na výstavě budou připomenuty i další historické události, které významně ovlivnily život města, ať už šlo o obléhání či obsazení města cizími vojsky, o klimatické katastrofy, nebo o významné změny životního stylu a existenčních poměrů jeho obyvatel. Hravost rokokového dekoru Hlavním znamením rokoka jako uměleckého stylu je rokaj – nesouměrný, bohatě členěný ornament se zavíjenými rohy. Ústřední charakteristikou je dekorativnost, detail, hravost; opouštějí se velká témata v obsahu i formě. V souvislosti s pojmem rokoko můžeme hovořit o životním stylu spojeném s charakteristickou módou, rokoko se uplatnilo hlavně v řešení interiérů a interiérového zařízení; místnosti byly navrženy jako umělecká díla s elegantním a zdobeným nábytkem, drobnými sochami, dekorativními zrcadly a čalounem, doplněny byly reliéfy s nástěnnými malbami, novými prvky v interiérech byly kamenina a porcelán. Bylo tomu tak v obydlích šlechty, ale i bohatších měšťanů a ve zjednodušené podobě se této módě snažili přiblížit i ostatní obyvatelé města. K výstavě je vydána doprovodná publikace obsahující třináct odborných studií a více než sto barevných vyobrazení, informační leták a úplný seznam exponátů výstavy.