Dny rakouské kultury v Jihlavě
Výstavou pod názvem „Dílo Otto Wagnera ve fotografii rakouského fotografa Waltera Zedniceka“ pokračují na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě dny Rakouské kultury v Jihlavě, souboru kulturních akcí zahájených v květnu tohoto roku úspěšnými vernisážemi výstav o životě a díle moravského rodáka Sigmunda Freuda, výstavou obrazů Egona Schieleho a Gustava Klimta, předáním rakouských jazykových diplomů žákům a studentům našeho regionu a nedávno i přednáškou Carla Nödla z Muzea užitného umění ve Vídni o umělecké rodině Kramolínů. V rámci výstavy o Otto Wagnerovi se pokusil známý rakouský fotograf Walter Zednicek zachytit stavby významného architekta v podobě, jak je chtěl vidět sám Otto Wagner. Význam Otto Wagnera spočívá nejen v jeho stavbách samotných, ale i v roli učitele následné generace světových architektů. Mezi jeho spolupracovníky a žáky, kteří rozšířili Wagnerovo pojetí smyslu architektury do celé střední Evropy patřila i řada osobností mající kořeny v českých zemích: Josef Maria Olbrich, Josef Hoffmann, Adolf Loos, Jan Kotěra, Leopold Bauer, Hans Kestranek, Alois Ludwig a Hubert Gessner. Ačkoliv převážná většina Wagnerových žáků (asi tři čtvrtiny) pocházela z dnešního Rakouska, činili studenti z českých zemí až jednu čtvrtinu. Asi pět procent studentů dojíždělo do Vídně za studiem ze zemí bývalé Jugoslávie. K Wagnerovým studentům lze nutno připočíst i studenty z území dnešního Německa, Ukrajiny, Maďarska, Rumunska, jakož i ze Švýcarska a Argentiny. Přátelství uzavřená na Wagnerově škole přetrvala i důsledky první světové války a následný rozpad mnohonárodnostního Rakousko - Uherska na jednotlivé státy. V nich pak následně zakládali Wagnerovi žáci další významné školy architektury. Jako příklad uveďme Jana Kotěru a jeho školu v Praze, či Jože Plečnika a jeho školu v Lublani. Pro nás je důležité si v rámci výstavy připomenout dva žáky Wagnerovy školy a zároveň světově významné architekty pocházející ze zdejšího regionu: Josefa Hoffmanna, jenž je rodák z blízké Brtnice a Adolfa Loose, jehož rodiče pocházeli přímo z Jihlavy. Oba vrstevníci - Loos a Hoffmann - navíc navštěvovali i jihlavské německé gymnázium a byli svým dalším společným studiem v Brně a Vídni, dalšími osudy a kariérou navzájem po celý život úzce propojeni. Wagnerova architektura se vyznačovala úspornými ornamenty, zdůrazňovanou funkcionalitou opírající se o důkladnou znalost nových stavebních materiálů. Jeho nejznámější realizovanou stavbou je budova c.k. Poštovní spořitelny ve Vídni (1904 - 1906), vyznačující se na tehdejší dobu technickými novinkami: plášť budovy byl obložen mramorem, budova měla kopulovitou skleněnou střechu a podlahy uvnitř budovy byly z kombinovaného skla. Vliv Otto Wagnera prostřednictvím jeho nástupců můžeme potkávat na různých stavbách i u nás. Bohužel, až teprve nyní se začínáme zvolna zajímat o vlivy „Wagnerovy architektonické školy“ na českou moderní architekturu. Jako úspěšný příklad popularizace této architektury lze například chápat pořad „Šumná města“, vysílaný Českou televizí. Dny rakouské kultury v Jihlavě je projekt, jehož záměrem je seznámit jihlavskou veřejnost s rakouskou kulturou a na jejich organizaci se společně podílejí Muzeum Vysočiny Jihlava, Oblastní galerie Vysočiny, Vysoká škola polytechnická Jihlava a občanské sdružení Iglauer Regionalkulturverband. Celý projekt se koná za podpory Rakouského kulturního fóra a rakouského velvyslanectví v Praze. Výstava „Dílo Otto Wagnera ve fotografii rakouského fotografa Waltera Zedniceka“ potrvá v prostorách cizojazyčné knihovny Vysoké školy polytechnické Jihlava až do konce října tohoto roku a je přístupná široké veřejnosti zdarma. Na podzim tohoto roku se ještě na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě uskuteční přednáška o židovské literatuře Moravy a Jihlavy a rozsáhlá dvojjazyčná výstava věnovaná brtnickému rodákovi Josefu Hoffmanovi a tzv. vídeňským uměleckým dílnám.
