Řeč umění I.

Výstava umění ze sbírek OGV do roku 1918 Touto výstavou zahajuje OGV cyklus, který vám v průběhu tří let představí část toho nejzajímavějšího, co se nachází ve sbírkách Oblastní galerie Vysočiny. Aby mohli vystavit co největší počet děl, byla varianta stálé expozice rozdělena na tři jednoleté etapy. Ty jsou řazeny chronologicky. V listopadu 2007 byla zahájena výstava toho nejstaršího umění, které se ve sbírkách jihlavské galerie nachází. Nejstarší exponáty pochází již z 18. století a na výstavě jsou zastoupeny dvěma komorními loveckými výjevy. Chybět zde nesmí ani doklady nově se rodícího českého akademického umění 1. poloviny 19. století. Můžeme zde tedy zhlédnout díla krajináře Antonína Mánesa a portréty jeho vrstevníka Antonína Machka. Srdce diváka poskočí radostí nad krajinou Kosárkovou, Zvěřinovou či Havránkovou. Tesknou notu v nás naladí Jakub Schikaneder a k zamyšlení nás povede Emanuel Krescenc Liška či skica od Vojtěcha Hynaise. Jádrem expozice jsou pak obrazy z konce 19. a počátku 20. století. Čeští umělci, hledající moderní výraz a reagující na vývoj světového umění, se v té době pokoušeli vyrovnávat hlavně s podněty vycházejícími z francouzské barbizonské školy, a tak jejich tvorba, převážně krajinářská, má blízko k impresionismu. Nesmí zde chybět dílo Antonína Slavíčka, Františka Kavána, Antonína Kalvody, Otakara Lebedy, Jaroslava Panušky a dalších jejich vrstevníků. Jihlaváky potěší Antonín Chittussi a Roman Havelka. Zavěr expozice je věnován náznakům moderního směřování umělecké tvorby v první polovině dvacátého století, jehož příklad Guttfreundův a Kubištův je výmluvný. Tento výstavní cyklus se bude, kromě jiného, pokoušet naslouchat řeči umění, jazyku, který tvůrce uměleckého díla vědomě, ale též nevědomě, používá. Zdroj: OGV