Hartig Ensemble a Musica Florea chystají premiéru: roztančený Mozart již 29. června

„Mozart měl k tanci vřelý vztah a sám byl vášnivým tanečníkem. Veřejně na jevišti tančil poprvé již ve svých pěti letech ve školské hře „Sigismundus Hungariae Rex" v aule univerzity v Salzburku. Není proto divu, že zkomponoval kromě desítky společenských tanců typu menuetu, ländleru, allemandy (německého tance) také balety. Nebývají často uváděny, přesto je zajímavé se k nim vrátit a zkusit je inscenovat v dobově poučeném představení," vysvětluje režisérka a choreografka inscenace Helena Kazárová.

Pro jeden z vídeňských maškarních plesů napsal o karnevalu roku 1783 Mozart třicetiminutové dílko Pantalon a Kolombína (nazývané též Harlekyniáda, Maškaráda či Hudba k pantomimě, KV 446). Tato hudba je navíc svázána přímo s jeho osobním vyžitím při veřejné produkci tehdy stále módního žánru baletů-pantomim podle vzorů italské commedie dell´arte u příležitosti reduty: v dopise svému otci Mozart popisuje, že sám představoval v tomto svém kuse Harlekýna, jeho švagrová Kolombínu a jeho švagr byl Pierotem. "Jde tedy o velmi osobní hudbu, kterou psal Mozart sám pro sebe a svou rodinu, což je velmi cenné. Skladatel vymyslel i scénář, jehož malé fragmenty se dochovaly nad partem prvních houslí, bohužel ostatní party jsou ztracené. Franz Beyer provedl v 60. letech 20. století orchestraci, kterou v roce 1995 znovu revidoval a doplnil předehru a finále z jiných Mozartových děl - s dirigentem Štrynclem jsme jeho návrh finále ještě přehodnotili," dodává Helena Kazárová.

Známější a uváděnější je jeho balet Les petits riens z roku 1778 (KV Anh.10 (299b), který Mozart zkomponoval v Paříži pro tehdy velmi slavného choreografa Jeana Georgese Noverra. V českých divadlech byl uváděn pod ne úplně vystihujícím názvem Maličkosti, přesnější by byl překlad "Drobnůstky". V rámci tohoto díla vystoupí i partnerský rakouský taneční soubor NEOBA.

Jde o jednoaktový balet o několika výjevech, které spojuje motiv pastorály, v rokoku tak oblíbené. Hudba vznikla na objednávku, Mozartovi se připisuje 13 čísel z celkového počtu 20. Libreto se nedochovalo, jen stručný popis v Journal de Paris. J. G. Noverre, původní choreograf a zřejmě i libretista díla, jej uvedl již v roce 1767 ve Vídni. Ve Wienrisches Diarium je stručná zmínka o ději, který se od pozdějšího pařížského s účastí Mozartovy hudby trochu liší. Jelikož v té době skládal baletní hudbu též Ch. W. Gluck, je možné, že Noverre spolupracoval na první verzi právě s ním. Gluckovu operu La Danza (Tanec) uvedl inscenační tým Helena Kazárová - Marek Štryncl se svými soubory již v roce 2009. Roztančená předehra z tohoto díla a krátký pastýřský balet Narcis a Palimene vytvoří pro Mozartovu hudbu příhodný úvod, jelikož Gluck byl Mozartovým předchůdcem, příznivcem i mentorem.