Halloween

Halloween je svátek slavený 31. října většinou dětmi, které se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu se slavným pořekadlem „Koledu nebo Vám něco provedu“ a „koledují“ sladkosti. Svátek se slaví většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii, Novém Zélandu aj. V Česku se Halloween do našeho kalendáře zatím nezařadil. Původní název byl Hallowe'en zkratka z anglického All-hallow-even (doslovný překlad: Všech Svatých předvečer/vigilie/ první nešpory). Halloween je původně pohanským keltským svátkem Samhainn - název keltského svátku, který se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Ve starém keltském kalendáři se tímto slovem označoval také měsíc listopad, přesněji řečeno první tři týdny tohoto měsíce. Ve skotské gaelštině se tento svátek píše jako Samhainn nebo Samhuinn, kdežto listopad jako t-Samhain. V kalendáři galského Coligny z 1. stol.př.n.l. je Samhain uveden jako Samonios. Samhain byl hranicí mezi dvěma hlavními periodami (létem a zimou), pro Kelty byl začátkem nového roku, a byl vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch a živí mohou navštívit podsvětí. Když byla na začátku 1. stol.n.l. keltská území dobyta Římany, začaly se prolínat keltské a římské zvyky, a ke svátku Samhain se začal slavit i konec úrody. K symbolům Samhainu přibylo obilí a ovoce. Během dalších asi 500 let se šířil vliv katolické církve. Papež Bonifác IV. se chtěl zbavit pohanských zvyků a pro období Samhainu vytvořil nový svátek - svátek Všech Svatých, který měl staré zvyky nahradit (anglicky se svátek jmenuje All Hallows' Day, z toho vzniklo pozdější Halloween). Ale lidé to vyřešili tak, že prostě slavili svátky oba. V 16. století už byly svátky prolnuty tak, že se slavily jako jeden. Svátek Samhain se slaví v takzvaný „čtvrtící den“ (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (den stejně dlouhý jako noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). Jiným čtvrtícím dnem jsou Hromnice (v keltském kalendáři svátek Imbolc). Bylo zvykem např. prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit, nebo vystavovat za oknem zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy. Tradice Samhainu do současnosti přežila především v podobě Halloweenu, svátku, který se slaví v podvečer 31. října především v anglicky mluvících zemích - jak v Irsku a Británii, tak i např. ve Spojených státech, kam tento svátek přenesli irští emigranti. V menším měřítku se rozšířil i do jiných zemí včetně České republiky. Ze starých zvyků se ve spojitosti s Halloweenem zachovaly zejména „lucerničky“ pro mrtvé (dýně vyřezaná do podoby strašidelného obličeje se zapálenou svíčkou uvnitř se stala jakýmsi symbolem Halloweenu) a převlékání do strašidelných kostýmů - v dnešní době se převlékají koledníci (zejména děti), kteří chodí dům od domu žadonit o cukroví, případně o peníze. Málokterý z malých koledníků ale tuší, odkud se tento svátek vzal a jaký byl původní účel těchto zvyků. Můžete taky slyšet název předvečer svátku Všech svatých. Pravděpodobně má i návaznost na křesťanský svátek Všech svatých. Slavnost Všech svatých, která připadá na 1. listopadu, je jedním ze svátků římskokatolické církve. V tomto dni si katolická církev připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale také ty, o „jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“. Na Východě se od 4. století slavil společný svátek všech mučedníků (v syrském obřadu v době velikonoční (13. května) a v byzantském obřadu první neděli po Letnicích. Důvodem zavedení svátku byla nemožnost slavit každý jednotlivý den světců. Papež Řehoř III. a následně Řehoř IV. svátek pro západní církev v 7. století přesunuli na 1. listopad, výroční den posvěcení římského Pantheonu (původně pohanského chrámu všech olympských bohů) na křesťanský kostel dedikovaný Panně Marii a všem svatým mučedníkům (13. května 609). Od 8. století se v Irsku a v Anglii začal slavit svátek Všech svatých (nejen mučedníků) 1. listopadu (snad proto, že u Keltů je tento den počátkem roku). Slavení tohoto svátku se záhy rozšířilo a v Římě se tento svátek slaví od 9. století. Den poté, 2. listopadu, církev slaví Vzpomínku na všechny věrné zemřelé, lidově tzv. Dušičky.