Chobotnice z pohledu Davida Vávry

Co říkáte odporu radních z ODS k umístění Kaplického „chobotnice“? Ta stavba pro mě byla první odvážnou a svobodnou architekturou, která dává i pocit určité tvůrčí svobody, nejen Kaplickému a lidem zabývajícím se architekturou, ale celé společnosti. Rozhodnutí radních se mi zdá opatrnické, vystihuje rozpačitý a neodvážný proud v politice. Je to tím, že knihovna vybočuje? Pro řadu lidí je to dráždivý dům, možná nemají odvahu nebo si ho nedokáží představit, protože jejich hranice jsou velmi úzké. Nejsou zvyklí rozpoznávat progresivní architekturu a odlišovat ji od té pokleslé, která přitom v Praze vzniká všude. A daleko brutálnější zásahy do urbanismu – teď zrovna jedu autem a nade mnou je přivaděč na Hlavní nádraží. To je zásadní stavba, je vidět i v panoramatu, tuny betonu, které v přímce rozetnou strukturu města. A neslyšel jsem, že by se tím vůbec někdo zabýval. Naopak, teď jako bychom řekli dost, stop moderní architektuře, chceme žít v turistickém ghettu. Přitom to ghetto je přitažlivé pro turisty právě proto, že každé století, každá doba v něm zanechala svůj otisk a tím pádem tady vzniklo harmonické město, které v sobě sdružuje stavby v nepřetržitém vývoji. A najednou jsme řekli, teď stop. Co byste dělal na místě Jana Kaplického? Protestoval? Nedělal bych nic, proč by on protestoval, on už udělal dost a nemůže víc bojovat za svůj dům, to by bylo trapné. Něco dělat musíme my, ostatní architekti, pro které je tato stavba výzvou. My bychom měli protestovat. Ale existují právě vaši kolegové, kteří od začátku proti „chobotnici“ brojili... To byl problém jenom některých architektů. Protože pro řadu z nás je to stavba, která je určitým vizionářským pohledem pro 21. století. Architekti jsou někdy trošku nepřející a shovívavější víc k sobě než k jiným, ale to u tvůrců bývá. Vy ale hlasujete pro Kaplického? Ano. A když ho odmítnou, bude to pro mě hluboké zklamání a vizitka, že tahle doba ztratila od 90. let odvahu. A že jsme se stali obyčejnou komerční zemí.