Začalo to Vlkem

Všechno začalo jednoho dne, kdy měla kapela Laxní přístup zkoušku a já byl poblíž. Pamatuji si to živě ještě do dnes. Když skončili šel jsem za Davidem a Martinem. Zeptal jsem se Davida jestli si můžu brnknout na jeho kytaru, souhlasil. Byl jsem z toho tak nadšenej,že jsme si hned řekl že chci taky umět hrát. A tak jsem po vzoru Kurta Cobaina sáhl po elektrice. Začátky byly samo sebou na starý dobrý akustický španělce. Když jsem si po nějakým čase koupil svou první elektrickou kytaru, konec konců od Pepoucha, začali se tvořit dějiny Radia Jerevan. Poté se Petr dozvěděl o mém nákupu a stavil se podívat. V tu chvíli nevím co se mu přesně honilo hlavou,ale řekl,že si koupí kytaru taky. Já měl elektriku,takže mu nezbývalo nic jiného než si sehnat basu. Ted už jen zbývalo sehnat bubeníka. A tak jsme si vzpomněli na Pepoucha. Ten souhlasil a začali jsme blbnout. Psal se konec roku páně 1999. Nevím jestli to bylo ještě ten rok,nebo až ten příští,ale nastala první podstatná změna a událost. Kde se vzal tu se vzal,z Ameriky se vrátil David. Byl mile překvapen a zeptal se nás jestli by si nemohl někdy přijít zabubnovat, já s Petrem jsme nebyli proti. Náhle jsme zjistili, že David je lepší a tak byl Pepouch vystřídán. Blbnutí přešlo v častější zkoušení, hraní převzatých kousků, ale i tvoření vlastní syrové tvorby. A abych nezapomněl, ještě se v naší kapele mihl Míra, ale nebyl to ten správný „frontman“ a tak jeho kariéra co by zpěváka skončila. Odzpíval s námi naše dvě první hraní před veřejností. Díky ti za to kámo!!! První hraní bylo na nějaký oslavě,náš první „festak“ se jmenoval „synkoff“ Po odchodu Míry jsme hráli ve složení já,co by zpěvák a kytarista v jedné osobě, Petr basa, David bicí. Poté se k nám přidal Pepouch, jako druhy zpěv. Hráli jsme převzatý věci a měli jsme jednu nebo dvě vlastní jednoduchý skladby. Ze začátku jsme si říkali „Proces debilizace“ (strašnej název…) Ale nějak to nebylo s řevem ono. A tak dalším výborným Davidovým tahem bylo přemluvení Jižyho, zpěváka z Laxního přístupu. Jiržy se k nám přidal a pozvedl se svým hlasem a zkušenostmi kapelu o obrovský kus nahoru. A tak nás bylo pět a říkali jsme si už i jinak „RADIO JEREVAN“ Začali jsme si dělat festivaly, na kterých má největší podíl David, přestali jsme hrát cizí a vymýšlet si vlastní hudbu. A začalo se nám dařit a tak jsme se prokousali časem až do přítomnosti. Tenhle rok (2004) přišla další výrazná změna a to v posílení zvuku. Přibrali jsme do kapely druhou kytaru - vítej mezi námi Čendo!!! No a to je asi tak všechno a o všem.. Nějaké detaily a podrobnosti budiž opomenuty.. Co na závěr? Snad jen abychom vydrželi a dáli dobrou hudbu a aby lidičky nepřestali chodit na naše festivaly, protože bez nich? Bez nich by to nebylo prostě ono!!! Děkuji jménem svým i jménem celé kapely. Autor výše uvedených řádků a zakládající člen Rádia Jerevan Tomáš zvaný Vlk či dr. Ed kapelu opustil v průběhu léta 2004. Odešel do hlavního města, hledat lepší způsob existence. Přejeme mu, ať se daří! … Podstatná změna v sestavě Jerevanu přišla na podzim roku 2005. Zakládající člen a dosavadní basák Mojo si sbalil obrovský batoh a vydal se na druhou stranu planety – putovat po bájném Novém Zélandu. Kapela se ale nenechala jeho cestovatelskou mánií vyvést z míry a včas do svých řad povolala bassmana nového. Stal se jím Siky – postava do té doby účinkující v Rychnovské punkovce Nakopalipsa. Toto rozhodnutí se ukázalo byt více než dobrým, neboť Siky dokázal brilantně naskočit do rozjetého vlaku – tak, že kapela ani nepoznala že se něco změnilo. V létě roku 2006 se Mojo vrátil z Mordou, odehrál s námi pár koncertů a zase zmizel lepit anglánům časopisy. Jerevan dále pokračoval v pěti, přičemž ale počal koketovati s myšlenkou druhé kytary. Na blízku byl Miňas, Sikyho spolubojovník z tou dobou stagnujícího bandu Nakopalipsa. Ten neváhal popadnout příležitost a členstvo Jerevanu posílil.