Nejslavnější symfonie Antonína Dvořáka v podání orchestru Musica Florea
Musica Florea se znovu vrací k Antonínu Dvořákovi! Jeho nejslavnější symfonie - č. 9 Z Nového světa doplněná hymnem Dědicové Bílé Hory opět diváky a posluchače zavede do světa našeho vrcholného romantismu. Dvořák zahraný autenticky na dobové nástroje, plný barvy a emocí, nálad a vzrušení, zkrátka znovu Dvořák tak, jak ho posluchači již desítky let neznají. Premiérový koncert se koná v Městském divadle v Jablonci nad Nisou 14. září, pražská premiéra proběhne v rámci festivalu Dvořákova Praha 16. září v Rudolfinu.
Hudbě období romantismu se Musica Florea věnuje už několik let, ačkoli největší proslulost si získala rekonstrukcemi repertoáru barokního. „Autentická interpretace nepatří jen ke staré hudbě," říká umělecký vedoucí Musicy Florey, dirigent Marek Štryncl, „stojí za to objevovat původní zvuk i u skladeb mnohem mladších, protože i ty ztratily ve 20. století mnoho ze svého původního rázu. My se pokoušíme obnovit podobu skladeb tak, jak mohly znít v době svého vzniku jednak hrou na dobové nástroje a jejich přesné kopie, které mají jiný zvuk než nástroje dnes běžně používané. Jednak se snažíme vrátit hudbě její charakter tím, že znovu zapojujeme prvky, které byly ve hře v romantismu běžné, ale postupně se od nich upustilo. Je to například záměrně nejednotné smykování, různorodé emocionální hýbání s tempem, které bylo velmi oblíbené, někdy až extrémní, rytmická volnost, portamenta, glissadna a další ozdoby, které z interpretace vymizely."
Musica Florea nastudovala a také nahrála na CD Dvořákovu 7. a 8. symfonii, ale jak sám Marek Štryncl říká, skutečný výzkum a realizace autentických prostředků přišly až s pořízením 1. a 2. symfonie v letech 2015 a 2016. Musica Florea se tak věnuje Dvořákovi systematicky, ale jaksi ze dvou protilehlých konců. Také 9. symfonie vyjde na CD.
Symfonie č. 9 Z Nového světa měla premiéru 16. prosince 1893 v New Yorku. Je bezesporu jedním z nejslavnějších a ve světě zřejmě nejznámějším dílem Antonína Dvořáka. Vznikla v prvním roce skladatelova pobytu ve Spojených státech amerických. Antonín Dvořák byl na vrcholu tvůrčích sil a měl prostředky zužitkovat veškerou inspiraci, kterou mu tento kontinent nabízel.
Novosvětská je autorovou symfonií devátou a zároveň i poslední. Měla být také důkazem skladatelovy teorie o možnostech využití charakteristických prvků černošské a indiánské hudby pro vznik tzv. americké národní školy, která v době Dvořákova pobytu ve Spojených státech fakticky neexistovala. Silným inspiračním zdrojem pro Dvořáka byla afroamerická lidová hudba.
Kantáta pro smíšený sbor a orchestr Hymnus „Dědicové Bílé hory" je inspirovaná vlasteneckým literárním dílem: stejnojmennou básní Vítězslava Hálka, respektive oslavným hymnem, kterou končí. Celkem vznikly tři verze této skladby. V novém nastudování účinkuje s orchestrem smíšený sbor Collegium Floreum.
Při nastudování se podařilo spartovat opis partitury z majetku skladatelových dědiců s mnoha razurami a přípisy i vložením několika listů prvého přepracování skladby z r. 1880. Titulní list, psaný rovněž rukou skladatelovou, zní (z vydavatelské zprávy Státního hudebního vydavatelství): „Hymnus (komponováno 1872) | (z básně "Dědicové bílé hory") | (Vítězslav Hálek) | pro smíšený sbor s průvodem orchestru složil Antonín Dvořák | První provozování v březnu 1873 | Dirigent Karel Bendl. První můj úspěch ve veřejném koncertu."
Půjde o novodobou premiéru této verze, navíc na rozdíl od již vydané se jedná o variantu ne s harfou, nýbrž s varhanami. Jaký bude úspěch nového nastudování, mohou posluchači posoudit již za několik dní.
O Antonínu Dvořákovi a jeho tvorbě se více můžete dočíst na portálu http://www.antonin-dvorak.cz/
Antonín Dvořák:
Symfonie č. 9, Z Nového věta, Op. 95
Hymnus „Dědicové bílé hory", Op. 30
14. 9. 2017, Městské divadlo Jablonec nad Nisou, 19:00
16. 9. 2017, Dvořákova Praha - Dvořák Matiné, Praha, Rudolfinum, 11:00
Musica Florea, dir. Marek Štryncl, sbor Collegium Floreum
