Václav Marhoul začne v březnu natáčet filmovou adaptaci světového bestselleru Nabarvené ptáče s hvězdným obsazením

Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zaobírající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože samotné dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen. Jde o první a nejslavnější román autora knih Byl jsem při tom a Pinball - jednoho z nejvýznamnějších a nejvýraznějších světových spisovatelů minulého století Jerzy Kosińského.

„Román Nabarvené ptáče mě svého času, stejně jako milióny čtenářů po celém světě, zasáhl natolik, že jsem se v polovině roku 2008, po dokončení celovečerního filmu Tobruk, rozhodl vyvinout veškeré své úsilí a um na to, abych získal filmová práva právě k tomuto dílu. To se nakonec podařilo," zavzpomínal na začátek náročného projektu Václav Marhoul.

O Marhoulově záměru slavnou knihu zfilmovat zpočátku věděl jen právník Petr Ostrouchov a kameraman Vladimír Smutný. První oficiální informace byla zveřejněna až ve chvíli, kdy se po mnoha peripetiích v roce 2010 podařilo koupit autorská práva. Ve spolupráci s osmi dramaturgy pak následovalo tříleté martýrium psaní postupně sedmnácti verzí scénáře, provázené mnoha pochybnostmi. „Byly okamžiky, kdy mě zavalil pocit, že to nedokážu, že jsem si na záda naložil moc,"  přiznal Václav Marhoul v jednom z rozhovorů. Klíčový impulz, motivaci do další práce a potvrzení kvality scénáře přineslo v květnu 2013 udělení Zvláštního uznání poroty v rámci vyhlášení vítězů scenáristické ceny  ScripTeast / Ceny Krzysztofa Kieślowského na festivalu v Cannes. Úspěch o to cennější, že o zisk prestižního ocenění každoročně usiluje kolem 400 scénářů z celé Evropy, z nichž je vybráno deset až dvanáct nejlepších. Součástí příprav bylo také zhruba osm tisíc kilometrů, které Václav Marhoul během tří let najezdil  po  Polsku, Ukrajině, Česku a Slovensku s cílem najít vhodné lokace. Ovšem za vůbec nejhorší fázi sám Marhoul označil více než čtyři roky trvající shánění potřebných přibližně 160 milionů korun do rozpočtu filmu.

Pro svůj projekt Nabarvené ptáče Václav Marhoul odmítá označení válečný film. Stejně tak, že se jedná o film o Holokaustu. Vzpomíná, že když v roce 2010 začal psát scénář, vůbec netušil, jak nadčasové poselství o osamělém putování a útrapách malého židovského chlapce za druhé světové války nabyde na ještě vetší aktuálnosti. Nedávné události v Evropě - migrační krize, šíření xenofobních předsudků a nenávisti bez znalosti faktů...  ještě umocnily naléhavost jeho sdělení.

Nabarvené ptáče bude po realizační stránce  v mnoha ohledech výjimečný film, což dokládá nejen odhadovaných 105 natáčecích dnů, ale i rozhodnutí natočit jej černobíle, ve formátu Cinemascope a na 35 mm negativ.

Po dvoudenních předtáčkách v blízkosti Prahy padne první klapka 23. března na ukrajinské Volyni, ve vesnici Svalovičy. Natáčení pak bude pokračovat v dalších 6 etapách postupně na Slovensku a v České republice, poslední se uskuteční v červnu roku 2018 v polském městě Świebodzice.  Světová premiéra je naplánovaná na květen 2019, do českých kin by Nabarvené ptáče mělo pak vstoupit v září 2019.

Společně s Václavem Marhoulem (scénář, režie, producent) se na realizaci filmu podílí Vladimír Smutný (kamera), Jan Vlasák (architekt), Luděk Hudec (střih), Jakub Čech a Pavel Rejholec (mistři zvuku), Helena Rovná a Petr Pluhař (kostýmní návrháři), Ivo Strangmüller (masky) a Petr Ostrouchov (hudba).  

Nabarvené ptáče

Ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, rodiče posílají syna k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Chlapcova teta však nečekaně umírá a tak je dítě nuceno vydat se na cestu a protloukat se úplně samo divokým a nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Jeho snahu o doslovné fyzické přežití ale po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si ani není vědom, boj sama se sebou, boj o svou duši, o svojí budoucnost...  

Jerzy Kosiński (1933 Lodž - 1991 New York) čerpal inspiraci pro svůj první román z vlastních zkušeností a traumat - kvůli židovskému původu se během války skrýval na polském venkově. Název "Nabarvené ptáče" si Kosiński vypůjčil z lidového prostředí, protože toto sousloví označuje kdysi oblíbený vesnický zvyk, kdy lidé chytali ptáky, kterým posléze barvili peří těmi nejkřiklavějšími barvami. Takto obarveného ptáčka potom vypustili zpátky mezi jeho druhy. Hejno však nabarvené ptáče už mezi sebe nepřijalo, vždy ho uklovalo v domnění, že se jedná o nepřítele, o cizorodý prvek v jejich hejnu. Stejně se cítí i hlavní hrdina románu, který se vždy a všude, díky své zjevné odlišnosti, setkává jen se strachem, opovržením a krutostí. Hlavním hrdinou románu je malý chlapec, který je NABARVENÝM PTÁČETEM.

Václav Marhoul

Nabarvené ptáče je třetím celovečerním filmem, pod kterým je Václav Marhoul (1960, Praha) podepsán coby scenárista, producent a režisér. Předcházející filmy Mazaný Filip (2003) a především Tobruk (2008) získaly četná domácí i mezinárodní ocenění, včetně Českých lvů. Produkčně se podílel na snímcích Pražská pětka (1989) a Kouř (1990), jako producent pak na filmu Postel (1998). Václav Marhoul je absolventem FAMU, obor produkce, postupně pracoval pro Českou televizi, Krátký film, ve Filmovém Studiu AB Barrandov začínal jako asistent produkce, aby se pak nakonec v letech 1990-1997 stal jeho generálním ředitelem. V roce 1997 založil vlastní společnost Silver Screen s.r.o., jejíž náplní je především výroba celovečerních filmů a organizování akcí v oblasti divadla a výtvarného umění.

Výroba:
Silver Screen, s.r.o.

Čeští koproducenti:
Česká televize
Eduard Kučera
Vladimír Mařík a Karel Kraus (Certicon)

Zahraniční koproducenti:        
Directory Films (Ukrajina)
PubRes (Slovensko)
Rozhlas a televízia Slovenska (Slovensko)
Film Produkcja (Polsko)

Podpora:                                       
Státní fond kinematografie
Creative Europe - MEDIA
Ministerstvo kultury ČR - OMA
Ukrajinská Státní Filmová Agentura

Partneři / Barter:                        
České dráhy, a.s.

Hlavní sponzoři: 
Jiří Rain, Petr Žaluda

Sponzoři:
Robert Bárta, Daniela Řepová, Jan Sýkora,
Evan Zohav Lazar