Úvod »
Film »
Nový film Víta Pancíře SESTRA
Nový film Víta Pancíře SESTRA
Film je na motivy románu Jáchyma Topola s hudbou Psích vojáků. Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku. Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
O románu Sestra, o albu Psích vojáků Sestra a o filmu Sestra
V červenci 1994 natočili Psí vojáci album Sestra, na němž zhudebnili texty Jáchyma Topola z jeho stejnojmenného románu (vydaného v květnu 1994). Na rozdíl od všech předchozích i pozdějších desek zde Filip Topol nehrál na klavír, ale na syntezátor Casiotone MT-68. Album vyšlo v září téhož roku u brněnské firmy Indies. V roce 2003 začal Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, pracovat na scénáři podle románové předlohy Jáchyma Topola. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra. Bratři Topolové měli k Pancířově práci důvěru díky předchozí spolupráci. Nejen generační spřízněnost, ale jak říká Jáchym Topol i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol.
„Text, obraz a hudba jsou třemi hlavními složkami formálního pojednání filmu Sestra,“ říká režisér Vít Pancíř. „Jsou zpracovány tak, aby se vzájemně podporovaly, doplňovaly a rozvíjely. Zkoumání vztahů tří formálních složek filmu byl i hlavní důvod, proč adaptovat literární předlohu tímto způsobem,“ dodává Pancíř. Převedení literární předlohy do adekvátního filmového jazyka vznikalo za pomoci ostrého střihu a stoptriků. „Pancířovy filmy se mi zamlouvají pro ostrost pohledu, zahalenou ovšem v nostalgii, a pro jeho docela jemný humor… … Dobře vím, že na jednoho čtenáře, který Sestru přečte, jich spoustu knížku odloží, či dokonce odhodí. To ale nevadí! Budu asi trochu snob, moje zboží není pro každého,“ říká Jáchym Topol. Tím trochu naráží na fakt, že přestože se Sestra řadí k těm nejvýraznějším českým románům porevoluční doby, a to i v mezinárodním kontextu, tak není snadné tento pětisetstránkový text pojmout.
Samotné texty, jež zaznívají mimo obraz z úst Filipa Topola, provázejí diváka vztahem ústřední dvojice Potoka a Černé. Další použité texty z knihy jsou čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele. Dramatickým konfliktem filmu je opakované ztrácení a nalézání víry ve smysl vlastního života. Toto napětí mezi odcizením a identifikací s milovanou osobou je ve filmu vyjadřováno fotogenií lidské tváře, animací fotek, scénami se zrcadlem, dokumentárními záběry lidí na ulici, v parku nebo na nádraží… „Je naprostá blbost jít na tenhle film s tím, že uvidím něco jako underground devadesátých let. Je to nadčasový příběh – příběh o lásce. Pancířovi se navíc povedlo, že doba, ve které se film odehrává, není úplně evidentní. Na době ani generaci v něm nezáleží..,“ říká Filip Topol z Psích vojáků. Jiří Konečný ze společnosti Endorfilm se ujal filmu Sestra jako producent a k projektu přistupuje velmi osobně: „Je to takové účtování z minulostí.. Tím myslím dobu a pocit, ke kterým se film vrací,“ a dodává: „Z určitého pohledu jde o generační film těch, kteří se utvářeli v přelomové době mezi osmdesátkami a devadesátkami. Ale obecné pocity se samozřejmě opakují. Zároveň ho zajímá, jak bude film vnímat dnešní mladé publikum.
Film vznikl v koprodukci s Českou televizí a Avion Filmem. V rolích Potoka diváci uvidí animátora a především výtvarníka divadla Minor Jakuba Zicha a původem makedonskou herečku Vericu Nedeskou. Film distribuuje společnost Artcam a 11. prosince vstoupí do kin v jedenácti kopiích. Na film přispěl Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie a Hlavní město Praha.