ACADEMIA FILM OLOMOUC: VIDĚT A VĚDĚT!

Ve dnech 13. – 18. dubna 2010 pořádá Univerzita Palackého v Olomouci již 45. ročník Mezinárodního festivalu populárně-vědeckého a dokumentárního filmu Academia Film Olomouc (AFO), který si po roce opět dává za cíl srozumitelně a fundovaně přiblížit prostřednictvím audiovize aktuální odborné a vědecké poznatky. AFO však rozhodně není uzavřenou akademickou akcí – klade důraz na diváckou pluralitu a dokazuje, že i naučné snímky a pořady mohu být strhující podívanou pro všechny generace. Páteří festivalového programu budou letos opět soutěžní sekce, v jejichž rámci budou přihlášené snímky (natočené v letech 2008 a 2009) bojovat o cenu za nejlepší český a nejlepší světový populárně-vědecký dokument. Kolekce snímků Světové soutěže nabízí strhující podívanou a klade provokativní otázky. Francouzské Dobrodružství antibiotik: mikrobi vrací úder zpochybňuje lidské vítězství nad bakteriemi, Duše rostlin staví na hlavu obecné povědomí o „podřazenosti“ rostlin na evolučním žebříčku. Téma hranic poznání a výzkumu otevírá hned několik tvůrců. Australanka Andrea Ulbrick sleduje v Rodneyho revoluci robotů profesora MIT Rodneyho Brookse, jak se se svým týmem snaží sestavit prvního sociálně inteligentního robota, který bude schopen plně nahradit lidský kontakt, a zkoumá odvrácenou tvář použití technologií, např. ve vojenském průmyslu. Film Životní volba Karima Miského na příkladu pacientů a lékařů francouzské kliniky specializující se na riziková těhotenství ukazuje, jak možnost rozpoznat i nejjemnější odchylky od normy zároveň přináší novou a palčivou otázku – ukončit rizikové těhotenství, nebo porodit těžce postižené dítě? Existenciální rovinou technologií se s humornou, v důsledku však mrazivou nadsázkou zabývá holandský snímek Duše elektrospotřebičů, který ukazuje, jak se nám spotřebiče postupně stávají rovnocennými partnery, bez nichž nedokážeme žít. Po dvou letech se do světové soutěže vrací francouzský režisér a producent Thierry Berrod, a to hned se dvěma snímky. Svaté lejno se věnuje tématu, o němž se v lepší společnosti příliš často nemluví – zvířecím exkrementům a jejich všestrannému využití od stavebních materiálů po kosmetický průmysl. V dokumentu Od dítěte k polibku pak zachycuje proměny lidského mozku od narození k dospělosti a jejich vnější projevy. Souhra vizuální vytříbenosti s aktuálními společenskými i vědními tématy charakterizuje i ostatní soutěžní snímky. Nesoutěžní část festivalového programu bude stejně jako v předchozích ročnících rozdělena do několika tematických bloků sdružených do sekce Studio, jež dává divákům jedinečnou možnost nejen zhlédnout po odborné i estetické stránce progresivní snímky, ale rovněž spatřit jejich tvůrce, poslechnout si přednášku na aktuální témata, jež tyto filmy otevírají, a diskutovat o nich s odborníky. Jedním z hlavních projektů letošního AFO bude představení Anarchismu coby způsobu myšlení a jednání z perspektivy jeho historického vývoje i aktuálních projevů. Snímek Emma Goldman (2003) o radikální aktivistce, která celý svůj život zasvětila boji za práva utiskovaných žen i mužů, za svobodu projevu a volné lásky, brilantním způsobem kombinuje její deníkovou výpověď, autentický vizuální materiál a fundovaný komentář renomovaných historiků. Anarchistická idea zaznívá naplno i z dalších snímků mapující jednotlivá anarchistická hnutí a jejich průkopníky: ve filmu Howarda Zinna Hlas lidu (2007) se na pódiu několika amerických divadel scházejí herci a hudebníci, kteří přeměňují oficiální historií umlčené hlasy v živoucí performanci. Ve snímku Továrna na souhlas: Noam Chomsky a média (1992) podává politický filozof a lingvista Chomsky s dechberoucí věcností obžalobu zdiskreditovaných sdělovacích prostředků. Nedílnou součástí těchto i dalších projekcí (filmy Lucio a Sacco a Vanzetti) bude beseda předních českých odborníků z řad politologů, filosofů i aktivistů, která chce toto téma osvobodit ze zajetí časté žurnalistické vulgarizace. Na otázku, zda je propast zející mezi námi a zvířaty skutečně tak hluboká, jak na první pohled ukazuje historie lidské kultury, se pokusí odpovědět programová sekce Živí a mrtví: nejbližší příbuzní člověka. Darwinova evoluční teorie tento pohled na člověka v mnohém změnila, přesto se i nadále hledaly mezi lidmi a zvířaty spíše rozdíly: lidé na rozdíl od zvířat mají řeč, rozvitou komunikaci, předávají si kulturu, používají nástroje, pěstují umění… V dnešní době se však ukazuje, že spíše než bychom se od zvířat lišili jedinečnými vlastnostmi, máme je stejné, jen v určité kombinaci a ve vyšší míře rozvité. V dokumentárních snímcích Geniální lidoop, Jak se z nás stali lidé, Neandrtálci či Poslední lidoop bude před očima diváků zpochybněna chiméra lidské nadřazenosti a zkoumány paralely mezi lidmi a lidoopy či velrybami a delfíny. Téma prohloubí přednášky primatoložky Martiny Konečné, jež se této problematice věnuje v rámci doktorského studia na Harvardu, a etoložky Jaroslavy Valentové působící na Katedře obecné antropologie na Fakultě humanitních studií UK v Praze. „Ke zdání propastného rozdílu mezi člověkem a ostatními zvířaty přispěla jedna evoluční okolnost. Nejbližší příbuzní člověka vyhynuli. Není to tak dávno, co s námi obývali velkou část Evropy neandrtálci. Podle nejnovějších výzkumů měli neandrtálci stejně rozvitou kulturu jako homo sapiens sapiens a byli schopni řeči. Zajímavostí je jejich mozkovna, která byla v poměru k tělu o 15% větší, než je mozkovna moderního člověka, a zavdává tak spekulace o vyšší mentální úrovni neandrtálců,“ říká Zdeněk Holý, dramaturg programového bloku Živí a mrtví. V rámci doprovodného programu AFO 2010 bude v barokním festivalovém centru Konviktu prezentována unikátní výstava představující velkoformátové fotografie korony slunce, objevující se při jeho zatmění. Vznik fotografií, techniku snímání a zpracování přiblíží jejich autor, profesor na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, Miloslav Druckmüller. AFO