Petr Zuska a Tereza Podařilová v nové choreografii Route 50

Petr Zuska je nejen autorem choreografie Route 50, ale také v něm spolu s Terezou Podařilovou (první sólistkou Baletu ND) tančí. Zuskovu choreografii provází hudba, kterou přímo na míru této události složil jeden z nejlepších finských jazzových hudebníků, klavírní virtuos, skladatel Iiro Rantala a která během Lappeenranta Ballet Gala zazní naživo v autorově interpretaci.

Významnými hosty, kteří vystoupí v rámci slavnostního večera, budou tanečníci z Dortmund Ballet s choreografií Alexandra Ekmana Cacti a Williama Forsytha The Vertiginous Thrill of Exactitude, také primabalerína Misa Kuranaga z Boston Ballet, Carlos Pinillos a Philip de Castro z Portuguese National Ballet nebo Emilio Vuorio a Arthur Abram z Baletu Národního divadlo v Brně.

Program Balletu Gala bude ještě jednou uveden 29. 8. ve finském Tampere.

Petr Zuska o ROUTE 50:

Když mě Jussi požádal o vytvoření nového krátkého kusu na letní Galapředstavení v Laperantě a Tampere, nemohl jsem zkrátka říci ne. Zvláště, když se vlastně do určité míry bude jednat o oslavu půl století Jussiho života s baletem a divadlem.

Název mého nového duetu Route 50 je parafrází na legendární americkou silnici Route 66 spojující Chicago a Los Angeles, která měřila přes 2000 mil. Díky modernizaci dopravní infrastruktury z ní dnes zbylo vlastně jen torzo, ale mnoho desetiletí se tato silnice pyšnila názvem „Main street of America".

Hlavní dráhou Jussiho 50-ti letého profesního života se stal balet a taneční divadlo. Co je však začátkem a koncem tohoto období a kolik „mil" měřilo? Těžká otázka a pochybuji, že by měl Jussi jednoznačnou odpověď. Mnoho otázek a nejistých odpovědí se občas vynoří v mysli a duši i mé a Terezy Podařilové - bývalé první sólistky souboru a dnes již především skvělého baletního mistra, jelikož jsme oba rovněž na cestě, která neúprosně míří k padesátce, v tomto

případě však ryze věkově. Pro Jussiho a jeho završenou profesní padesátku tedy s Terezou zatančíme nějaký moment z cesty k padesátce trochu jiné.

Jsem si však jist, že ve výsledku je to vždy dost podobné. Mnohé z toho, co je za námi, se už nikdy nevrátí a mnoho neznámého tam někde v dálce nás teprve čeká.