Březnová premiéra ve Viole – Kabaretní bramboračka plná humoru v hlavní roli s Martinem Zahálkou a Andreou Elsnerovou

Divadlo Viola 3. března v premiéře uvede hru Lesk a bída zemských jablek: Kabaretní bramboračka. Rozverná inscenace Milana Šotka rozvíjí kabaretní linii současné Violy, což podtrhuje i zvolený žánr „bramboračky" - vyprávění s několikerými dějovými odskoky (bramborová pohádka, bramborová operetka, bramborový horor). Ústřední dvojici si zahrají Martin Zahálka a Andrea Elsnerová, členové souboru Divadla na Vinohradech, sekundovat jim budou dva „brambodříči" Jiří Suchý z Tábora a Anita Krausová. Předprodej vstupenek na březnová představení ve Viole, včetně premiérové Kabaretní bramboračky, začne 15. února.

„Herci mě zklamali! Pitvoří se, extemporují - a svou hrou kazí mou hru. Už pro ně nenapíšu ani řádku. Leda řádku brambor...." Alfréd Rumkovský (Martin Zahálka), největší dramatik současnosti, nemůže vystát manýry Ellen Mandelinové (Andrea Elsnerová), největší herečky současnosti. Proto svou „Marii Antoinettu", přislíbenou původně Velkému divadlu, začne psát pro divadlo bramborové - nejplebejštější ze všech loutkařských technik. S tím se pochopitelně odmítá smířit Mandelinová, jež už se v Rumkovského Antoinettě dávno zhlédla. Bude však v jejích silách zahrát to, co dramatik předepsal bramborovým „herečkám" (které by se pro každou roli doslova rozkrájely)?

„Divadlo na divadle je herecky i divácky oblíbený žánr a navíc dramatická novinka na malém poetickém jevišti pražské Violy! Pravidelní diváci i ti, kteří si oblíbili autorský styl Milana Šotka a do Violy přijdou poprvé právě na něj, se mají věru na co těšit," slibuje ředitel Divadla Viola Robert Tamchyna.

„Mezi hudebníky není rozšířenějších vtipů než těch o violistech. Nástroj, kterým tito hráči vládnou, z nich vychází jako podpůrný, okrajový, až zbytečný - 'kočkopes' svojí stavbou. Mezi divadelníky panuje naopak k violistům - hráčům Divadla Viola - velký respekt. Jsou to mistři svého oboru. A často ohrožené druhy. Těšilo mě setkat se s nimi nad zrovna tak ohroženým, ba vyhynulým žánrem - divadlem psaným pro brambory. Z memoárů Františka Kováříka, letitého herce Divadla na Vinohradech, vyplývá, že byl-li někde skutečně šťastným, pak právě u bramborového divadla. Věřím, že jeho dva následovníci, opory Vinohradské scény, rozezní 'nástroj' Viola opět náležitě podstatně a nezanedbatelně," konstatuje autor a režisér hry Lesk a bída zemských jablek: Kabaretní bramboračka Milan Šotek, který je rovněž spolutvůrcem poetiky Cabaretu Calembour a držitelem Ceny Alfréda Radoka za Nejlepší původní českou hru.

 

                                                  Divadlo Viola

Viola se na divadelní mapě Prahy těší výlučnému postavení. Někdy bývá trefně označována jako nejmenší velké divadlo v Praze. Nikdy neměla stálý herecký soubor, ale vždy zde vystupovaly velké herecké hvězdy. Útulný prostor nevelkého sálu přímo v centru metropole, na Národní třídě, je už 54. sezonu dějištěm intimních setkávání diváků s uměním. Od roku 1963, kdy se v tehdejší Poetické vinárně Viola konalo první představení, repertoár staví na myšlenkové, autorské, inscenační kvalitě a na výtečných hudebních a hereckých výkonech, které jsou pro diváky zdrojem intenzivních zážitků. Dramaturgický záběr sahá od scénických čtení přes komorní dramata až po rozverné kabarety. Soboty patří rodinám s dětmi - především pohádkovým představením. V předsálí divadla návštěvníci najdou každý měsíc novou výstavu.

Jedinečná atmosféra do Violy přitahuje nejen diváky, ale také velké osobnosti uměleckého světa. K legendám, které se sem rády vracely, patřili Radovan Lukavský, Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout, Karel Höger, Rudolf Hrušínský, Dana Medřická, později Jan Kačer, Jana Hlaváčová, Hana Maciuchová, Boris Rösner či Eliška Balzerová. V současné době na jevišti Divadla Viola excelují Bára Hrzánová, Taťjana Medvecká, David Prachař, Luděk Munzar, Marek Eben, Tereza Kostková, Petr Kostka, Josef Somr, Tatiana Vilhelmová a další, včetně členů nejmladší herecké generace, jako jsou Berenika Kohoutová nebo Bára Poláková.

Publikováno 13. 02. 2017 v rubrice Divadlo